„Štve mě, jak se ženský dokážou zmršit,” říká v rozhovoru Kateřina Koki Mlejnková

Koki je holka, která hlavně nezapomíná žít. Čiší to z jejich postů na sociálních sítí a všude kam vstoupí, šíří pozitivní energii. Koki jí začal tak říkat její bráška a ona to milovala. Chytlo se to všude kolem ní a dnes jí tak říká většina lidí.

K makeupu přičichla  jako malá na gymnastických závodech a později od puberty se líčila. A k makeupu jako profesi? Na umělecké škole, kde studovala fotografii a chtěla být modní fotograf líčila sama svoje modely. Sdílela svoje fotky na sociálních sítích a rozkřiklo se, že má zvláštní makeup a je jiný než ostatní. Pomalu tak přicházeli nabídky. Nejdříve jednodušší líčení a pak čím dál větší projekty.

Znamenala pro tebe výhra v soutěži NYX nějaký revoluční převrat?

Určitě to byla cesta ke spolupráci s různými brandy kosmetických značek. Zpočátku jsem chtěla obhájit svojí výhru točením tutoriálů na Youtube, ale na to pak už nezbývalo tolik času, protože jsem začala líčit hlavně jako makeup artist. Taky mi to ukázalo jak přistupovat k Instagramu jako k místu kde mohu pracovat.

Co říkají na tvé někdy extravagantní líčení muži?

Jak kdy. Mužský mají rádi hlavně nenalíčené a nebo jen jemně namalované dívky. Pokud má být makeup výrazný, tak spíš jen v přirozených tonech. Ale znám i muže, který ocení i kvalitu makeupu a zpracování. Což mě velice těší. Je to vlastně technická stránka zpracování.

Existuje nějaký trend v líčení, který tě vyloženě štve?

Hmmm, to je skvělá otázka. Neštve mě ani jeden trend, spíš mě štve jak ho ženský jsou schopný zmršit. Když přišlo na řadu kdysi výrazné a dokonalé obočí ženský si byli schopný dělat šílený bizáry na čele. Asi mě to neštve, jen je to srandovní, ale ať si každá určí svojí estetiku. No a nebo pak to že ten trend objeví až hodně pozdě. Nosí něco co už je dávno pasé.

Jaký je tvůj návod na dobrou náladu a kde bereš motivaci?

Dobrou náladu jsem prý měla už jako mimino. Podle mě to mám hodně po babičce Vilmě. Ale hodně věcí je v hlavě. To jaký máte k věcem přístup. Když si ho trochu zjednodušíte je to pak všechno úplně jinak. Svět totiž přeje lidem co se z toho neposerou. Moje oblíbená věta. Haha. Žene mě to jakým způsobem mohu pracovat a volnost kreativity. Nechávám se vést intuicí. Přistupuji k věcem jako by to bylo vše začátek.

Setkáváš se ve svém oboru s dívkami, které mají nízké sebevědomí?

Otázkou je i kam až sahá můj obor. Tím, že jsem se začala věnovat makeupu jako psychologické stránce, tak se k tomuhle tématu dostávám velice často. Popravdě už mám pocit občas, že žiji ve své bublině. Ale pak když z ní vystoupím jsem v šoku. Furt tu je ta realita, kdy holky nevědí jak k sobě přistupovat. Jsou smutné z věcí, kvůli kterým by nemusely. To se týče jak vzhledu ale i pocitu. Nevědí co znamená se mít ráda.

Měla si nebo máš nějaký mindrák? Jaký máš obecně vztah k takovým tématům?

Mindráky mám do teď. Jen to už nejsou mindráky, protože jsem je přijmula. Furt řeším svoje přirozené vlasy, protože si v nich připadám moc obyčejná. Je to taková blbost….. A pak svoji kuzi, ale to je etapa sama o sobě.

Pokud by si měla dívkám a ženám vzkázat jednu myšlenku, která by to byla?

Ať hlavně nezapomenou žít. K tomu patří všechny pozitivní zážitky tak i negativní. Já jsem vděčná za prožití i toho špatného, protože mám možnost to prostě prožít. Miluji život.

foto: Eliška Kyselková, Kateřina Reich